|
|
Bernard Bolzano a české myšlení, 1945-1989
Konůpka, Petr ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Havelka, Miloš (oponent)
Práce se zabývá dějinami recepce Bernarda Bolzana (1781-1848) v české kultuře období let 1945-1989. Cílem není pouhé shrnutí dosavadního bá- dání o Bolzanově životu a dílu ani prohloubení některého z dílčích témat - nýbrž odhalení základních rysů vnímání a hodnocení Bolzana, které lze sledovat napříč poměrně rozmanitými oblastmi bolzanovského bádání a které podstatně souvisejí také s proměnami dobového duchovního a poli- tického prostředí. Očekávaný přínos práce lze spatřovat ve dvou odlišných rovinách: Z hlediska duchovních dějin má práce na příkladu myšlení o Bernardu Bolzanovi odhalit některé obecnější rysy českého myšlení ve sledovaném období. Z této perspektivy je nám Bolzano jen prostředkem k výběru souboru pramenů, na základě kterého přistupujeme k jinak příliš složité a široké problematice dějin českého myšlení vůbec. Z hlediska studia Bolzanova života a díla má toto kritické posouzení dějin jejich pozdější recepce přispět také k jejich hlubšímu porozumění. Nejen odhalením témat, která vyžadují další pozornost, ale především odhalením základních kontextů, v nichž lze ke studiu Bolzanova odkazu přistoupit. Klíčová slova: Bernard Bolzano (1781-1848), české dějiny 1945- 1989, česká kultura 1945-1989, dějiny myšlení, dějiny recepce, dějiny filosofie, dějiny teologie, dějiny matematiky
|
|
|
Victor Mirabeau a jeho koncepce lidských práv
JÍROVCOVÁ, Stanislava
Předmětem této bakalářské práce jsou lidská práva v pojetí fyziokrata Victora de Mirabeau. Pro uvedení do širších souvislostí autorka prezentuje fyziokratickou školu v kontextu francouzského osvícenství, představuje čelní představitele školy a jejich hlavní myšlenky. Stěžejním cílem práce je vylíčit fyziokratické pojetí lidských práv a povinností, jak je sepsal Victor de Mirabeau ve svém spise La Science, ou Les droits et les devoirs de l'homme publikovaném v roce 1774.
|
|
|
Pojetí životního prostředí v expertním myšlení československých architektů 1960-1971
Chmátal, Jonáš ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Práce se zabývá reflexí témat životního prostředí v expertním prostředí československých architektů v šedesátých letech dvacátého století. Životní prostředí se od konce padesátých let a zejména v letech šedesátých stalo frekventovaným tématem napříč různými odbornostmi. Českoslovenští architekti patřili právě k jedné z těchto skupin a během šedesátých let toto téma významně rozvíjeli. To se promítlo nejen do architektonické teorie, ale i konkrétních výstupů jako bylo založení specializovaného oboru nebo výrazným podílem na organizaci a účasti na mezinárodních setkání k problematice životního prostředí v rámci Evropské hospodářské komise OSN, UNESCO nebo Mezinárodní unie architektů. Kromě těchto přímých výstupů přineslo promýšlení témat životního prostředí také zajímavé teoretické koncepty, které zapadají do obecného intelektuálního milieu šedesátých let a dále ukazují na prozatím ne zcela prozkoumanou myšlenkovou bohatost československého intelektuálního a odborného prostředí. Architekti taktéž kriticky poukazovali na pokračující degradaci přírodního prostředí Tato analýza, proto nadále ukazuje, že kontinuální problematický stav životního prostředí v době vlády komunistické strany nebyl způsoben nezájmem o toto téma ze strany odborných kruhů či jeho nedostatečnou reflexí. Klíčová slova:...
|
|
|
Bernard Bolzano a české myšlení, 1945-1989
Konůpka, Petr ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Havelka, Miloš (oponent)
Práce se zabývá dějinami recepce Bernarda Bolzana (1781-1848) v české kultuře období let 1945-1989. Cílem není pouhé shrnutí dosavadního bá- dání o Bolzanově životu a dílu ani prohloubení některého z dílčích témat - nýbrž odhalení základních rysů vnímání a hodnocení Bolzana, které lze sledovat napříč poměrně rozmanitými oblastmi bolzanovského bádání a které podstatně souvisejí také s proměnami dobového duchovního a poli- tického prostředí. Očekávaný přínos práce lze spatřovat ve dvou odlišných rovinách: Z hlediska duchovních dějin má práce na příkladu myšlení o Bernardu Bolzanovi odhalit některé obecnější rysy českého myšlení ve sledovaném období. Z této perspektivy je nám Bolzano jen prostředkem k výběru souboru pramenů, na základě kterého přistupujeme k jinak příliš složité a široké problematice dějin českého myšlení vůbec. Z hlediska studia Bolzanova života a díla má toto kritické posouzení dějin jejich pozdější recepce přispět také k jejich hlubšímu porozumění. Nejen odhalením témat, která vyžadují další pozornost, ale především odhalením základních kontextů, v nichž lze ke studiu Bolzanova odkazu přistoupit. Klíčová slova: Bernard Bolzano (1781-1848), české dějiny 1945- 1989, česká kultura 1945-1989, dějiny myšlení, dějiny recepce, dějiny filosofie, dějiny teologie, dějiny matematiky
|
|
|
Konflikty měšťanů v Českých Budějovicích v letech 1547-1560 ve světle Knihy svědeckých výpovědí
SAHULA, Jan
Bakalářská práce Konflikty měšťanů v Českých Budějovicích v letech 1547-1560 ve světle Knihy svědeckých výpovědí si klade za cíl zrekonstruovat konflikty mezi obyvateli raně novověkého města, konkrétně královského města České Budějovice. Zaměří se na rozmezí let 1547-1556. Práce vychází z Knih svědeckých výpovědí, které se z uvedených let dochovaly v Archivu města České Budějovice. Předmětem zájmu budou spory trestněprávní a civilněprávní, zejména spory majetkové, násilné trestné činy, spory o testamenty či krádeže. Cílem práce bude kromě popisu a klasifikace konfliktů, do kterých měšťané vstupovali, snaha odhalit myšlenkový svět měšťana, který se odráží v jednotlivých výpovědích.
|
|
|
"Jádro mého filozofického názoru." Romantická naturfilozofie Jiřího Františka z Buquoy
MORAWETZ, Michal
Bakalářská práce se zaměřuje na rekonstrukci základních principů filozofie Jiřího Františka z Buquoy. Vychází zejména z analýzy jeho pojednání Kern meiner philosophischen Grundansicht (kolem roku 1825), jež existuje pouze v rukopise v písemné pozůstalosti šlechtického filozofa v rodinném archivu Buquoyů ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Téma je zkoumáno z hlediska současné metodiky intelektuálních dějin a z hlediska současné diskuze o syntéze přírodovědných a společenských věd v době pozdního osvícenství a romantismu. Cílem práce je začlenit Buquoyovo dílo do dobového vědeckého a sociálního kontextu a interpretovat jeho myšlenky o fungování světa a roli přírody, člověka a Boha v něm. V úvodní kapitole je nastíněn dosavadní stav bádání a literatura k tématu, obraz hraběte Buquoye v historiografii a je provedena vnější kritika vybraného pramene. Druhá kapitola představuje filozofické myšlení kolem roku 1800 a vykládá hlavní myšlenky Naturphilosophie. Následující kapitola se zaměřuje na výchovu, vzdělání a zájmy hraběte a čtvrtá kapitola je rozborem zvoleného spisu.
|
host ::
RSS.